První vlci byli domestikováni nespíš před 23.000 lety na Sibiři (ČTK)

Londýn 27. ledna (ČTK) - Pes doprovází člověka jako domácí zvíře nejspíš už 23.000 let a jako první pravděpodobně vlka domestikovaly pravěké kmeny na Sibiři za poslední doby ledové. K takovému závěru dospěli britští, francouzští a američtí vědci, kteří zkoumali pozůstatky tamního osídlení. Podle nich si lidé neochočili vlky záměrně, ale začali těžit z toho, že se šelmy kvůli nedostatku jídla pohybovaly v blízkosti lidských obydlí a odháněly od ukořistěných zbytků další predátory.

Archeologové zveřejnili svou studii o domestikaci vlků v odborném magazínu PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences) a tvrdí, že spojenectví lidí a vlků vyvolaly zejména změny klimatu. Podle jejich hypotézy byla za poslední doby ledové Sibiř jedním z míst, kde bylo klima příznivější a kde dokázala díky dostatku potravy přežívat býložravá zvířata jako koně či mamuti. To přitahovalo lidi, kteří tato zvířata lovili, i šelmy.

Zhruba v období 21.000 až 17.000 let před naším letopočtem ale teploty klesly natolik, že se zmenšila či téměř vymizela populace zvířat jako byli bizoni, jeleni či pižmoni. Tím vlci postupně přišli o svou přirozenou kořist a kvůli hledání jídla se začali častěji pohybovat v blízkosti míst, kde žili lidé. Nacházeli tam zbytky jídla, což dokazují archeologické nálezy v podobě kostí ohlodaných vlčími zuby.

"Domestikace psa na Sibiři odpovídá na řadu otázek, které jsme ohledně vzniku pouta mezi psy a lidmi měli," citoval list The Independent vedoucí výzkumného týmu, britskou archeoložku Angelu Perriovou.

Podle ní postupně vznikly populace vlků, které se kvůli zjevným výhodám naučily sledovat člověka, a ty se postupně začaly od vlků geneticky odlišovat. Po několika desítkách generací už se sibiřští šedí vlci, kteří se k lidem připojili, dali odlišit od svých předků díky změnám DNA. Zřejmě získávali nové schopnosti a jiné zase ztráceli, takže postupně přestali sami lovit a spoléhali se na potravu, kterou jim dali lidé.

Vědci se domnívají, že lidé v domestikaci vlků nesehráli aktivní roli. V postatě jen přijali vlky, kteří konzumovali odhozené zbytky, jako další prostředek vlastní ochrany, protože vlci se snažili hájit nově objevený zdroj potravy a odháněli jiné predátory.

Vědomé využívání a cvičení psů podle výzkumů začalo být obvyklé nejspíš až ve 13. tisíciletí před naším letopočtem, tehdy už se lidé při migraci z místa na místo přesouvali společně se psy. "Historie lidí a psů se pak úzce proplétá. Evoluce psů postupovala paralelně s dějinami lidí, což je jasně dokázáno po celém světě," uvedl jeden ze spoluautorů studie, Gregor Larson z Oxfordské univerzity.

"(Psi) byli považováni za cenné členy společnosti a zacházelo se s nimi téměř jako s lidmi," dodala Perriová, podle které nové vnímání psů dokazují například jejich hroby, často i s obětinami pro posmrtný život. Ty jsou zhruba kolem roku 6000 před naším letopočtem doloženy například v Německu, Skandinávii, Americe či v Japonsku.