Myslivci mají málo psů. Odrazuje je příliš náročný výcvik (trebicsky.denik.cz)

Třebíčsko
Myslivci mají málo psů, kteří by jim pomáhali s lovem divokých prasat. I přes moderní zbraně a techniku, kterou mohou dnešní lovci používat, se totiž bez psů neobejdou.

"Byly takové nápady, že to zvládneme i bez nich. Jedna firma dokonce přišla se sprejem, který světélkuje a postřelenou zvěř bychom díky zvýrazněné krvi našli a dostřelili. Někdy ale taková zvěř uteče i dva kilometry a na to by nám sprej asi nestačil," usmál se předseda kynologické komise Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Zdeněk Veleba.
Vycvičit loveckého psa je obtížné, což řadu myslivců od jeho pořízení odrazuje. "Pro nahánění i barvářskou práci, tedy přivedení lovce po barvě neboli po krvi k poraněné zvěři, se hodí psi tvrdohlaví. Takoví jsou ale těžce vycvičitelní a bez pevné ruky vůdce to nejde," poznamenal dlouholetý rozhodčí při zkouškách loveckých psů Ivo Klouda. "Žádný pes není jako švýcarské hodinky, že byste ho natáhli a on dělal to, co po něm chcete. Každý má svou povahu, své zlozvyky," dodal. Připravit psa na komplexní lovecké zkoušky trvá podle Zdeňka Veleby i několik měsíců.
Mezi plemeny jsou rození specialisté, například plemena psů barvářů se k vyvinutému čichu šlechtí už stovky let. Kvůli nedostatku loveckých psů se ale z některých plemen stala v poslední době univerzální. "Honičem dnes může jezevčík, teriér i německý křepelák," potvrdil Ivo Klouda.
Psem, který vyhání zvěř z hustého lesa, kde ji nelze ulovit, může být jedinec do 55 centimetrů výšky v kohoutku. Vyšší psy myslivci nepoužívají, protože by zvěř strhávali a snažili by se ji sami udolat, což je nežádoucí.