Bobr? Problém i atrakce (Mladá fronta DNES)

Narušují hráze, okusují stromy či stavějí zátarasy. Vodohospodáři tvrdí, že jim bobři v kraji působí velké škody. Podle odborníků ale nejsou přemnožení.

OLOMOUCKÝ KRAJ

Rybník v PřerověPředmostí museli rybáři vypustit, následovaly opravy za miliony korun. Bobři tam totiž narušili hráze. Nádrž správci napustí letos po dvou a půl letech.
„V posledních letech jsme museli pravidelně několikrát ročně opravovat cesty a stezky vedoucí po hrázích a okolo nich, protože se na více místech opakovaně propadaly kvůli tunelování tohoto hlodavce. Situace už bohužel začala být natolik neutěšená, že kromě zranění procházejících obyvatel hrozilo i protržení hrází,“ přiblížil hospodář místní organizace Českého rybářského svazu Petr Kopřiva. Dělníci při revitalizaci všechny hráze obložili kari sítěmi a poté zasypali lomovým kamenem. Bobři by je tak už neměli demolovat a ohrožovat jejich stabilitu.

Proniká i do měst

Zprávy o podobných škodách se objevují i z dalších míst v celém kraji. „Činnost bobrů pozorujeme nejen v polních a neobydlených územích, ale dnes už také v zastavěných částech obcí a měst,“ informoval mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Podle něj je aktivita našeho největšího hlodavce patrná hlavně na Olomoucku na tocích v CHKO Litovelské Pomoraví. „Dále pak na Oskavě a Oslavě, na celém toku Bystřice od Olomouce až k Dětřichovu a v poslední době například v Grygově či v okolí Nemilan,“ upřesnil mluvčí státního podniku.
Podle vodohospodářů jsou největším problémem zátarasy a bobří hráze v korytech toků, které zvířata stavějí z pokácených dřevin. Kvůli tomu se vzdouvá voda v tocích a pak podmáčí nebo zaplaví okolní pozemky. Problémy však vznikají i na hrázových systémech, které mají chránit města. Pokud bobři tyto hráze naruší, může je při povodních voda protrhnout. „Na Olomoucku naštěstí zatím bobr nepůsobí významné škody na ochranných liniových hrázích, avšak například na Znojemsku a Břeclavsku se potýkáme i s tímto poměrně nebezpečným aspektem jeho činnosti,“ dodal Chmelař.
Pokud činnost bobra představuje pro lidi riziko, bobří hráze a podobné nežádoucí jevy pracovníci Povodí Moravy z koryt vodních toků odstraní, například v blízkosti jezů nebo vodních nádrží. Musejí však mít povolení úřadu.
Nejvíce bobrů žije v Olomouckém kraji v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. „Monitorují se jednou za dva až tři roky, je jich tady od 180 do 250,“ vyčíslil zoolog Jiří Šafář z Agentury pro ochranu přírody a krajiny České republiky. Další početná skupina bobrů žije v lokalitě zvané Morava – Chropyňský luh, začíná pod Olomoucí a končí nad Kroměříží.
Přemnožení ale nejsou, vlastně ani být podle zoologa nemůžou. „Bobři jsou přísně teritoriální (teritoriální živočich nestrpí na svém území kromě sebe, rodiny či smečky nebo stáda další jedince stejného druhu – pozn. red.). Tím je dáno, že se nemohou přemnožit. Mohou rozšiřovat svůj areál, k tomu i dochází. Snaží se obsazovat další a další pro ně vhodné lokality,“ objasnil Šafář.
Na rozdíl od rybářů nebo vodohospodářů obce potíže s bobry nemají, a to ani v oblasti Litovelského Pomoraví. „Bobři se v našich lesích vyskytují, ale žádné zásadní finanční ztráty nám nedělají. V minulosti to bylo horší,“ řekl třeba ředitel Technických služeb Litovel Jaroslav Erlec, podle kterého město nemusí ani žádat o náhradu škody CHKO. V případě přílivových či vytrvalých dešťů městu výrazně neškodí ani jejich možné zátarasy. „Voda má možnost se rozlít do lesů a luhů. V případě povodňového stavu je to horší. Zátarasy se mohou dostat k mostům a ucpat průtok,“ doplnil. Někteří mají hlodavce dokonce za atrakci. „Turisté se sem chodí dívat na okusy od bobrů. Pro nás jejich činnost zatím žádný negativní význam neměla a nemá,“ řekl starosta Střeně Jiří Nevima.
S výjimkou jižních Čech je bobr všude chráněný. Střílet ho nebo ničit jeho hrady lze jen na výjimku udělenou orgánem ochrany krajiny. Povolení lovu ale nemusí potíže s bobry vyřešit. Podle myslivců je problém tohoto plachého savce ulovit. „Je to opravdu těžký lov. Navíc bobr je pro nás zvíře bez hospodářské hodnoty. Trh s kožešinami skoro neexistuje, bobří maso jí málokdo a kadáver musíte odvézt do kafilerie. Jsou s tím jen náklady,“ upozornil mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Vlastimil Waic. V Česku myslivci v mysliveckém roce 2020 ulovili 60 bobrů. Bobrům se tak zatím daří díky hojnosti dřevin, ochraně státu a neexistenci přirozeného predátora, který by stavy snižoval. Dospělý samec měří až 130 cm a váží i 30 kilo.

Zdroj: Mladá fronta DNES, Olomoucký kraj, 20. 4. 2022