Z divočáků začíná být postrach přírody (Boleslavský deník)

Mladoboleslavsko
Divoká prasata už leckde mají tak vysoké stavy populace, že se mohou fatálně podepsat na celém ekosystému. Okolnosti jim hrají už řadu let do karet. Zimy jsou mírné, takže většina mláďat přežívá, kvůli absenci sněhu jsou prasata v přírodě hůř vidět, což komplikuje jejich odstřel, a současný způsob zemědělství činí z polí jednu velkou spižírnu.
Zatímco například v roce 2003 myslivci na Boleslavsku ulovili 591 divočáků a 1507 srnčí zvěře, aktuálně jsou čísla zcela opačná.
V loni bylo uloveno 1920 divočáků a 907 srnčího. Na výsledných počtech se projevuje rovněž skutečnost, že právě srnčata jsou oblíbenou kořistí divokých prasat.
Stejně jako na stavech srnčí zvěře se prasata podepisují na populacích koroptví, bažantů a zajíců.
Zatímco v našem regionu není úbytek této drobné zvěře tak markantní, například v Krušných horách jsou některé druhy na samé hranici vymizení. Prase jako predátor a navíc všežravec má zkrátka přirozenou výhodu. Rostoucí počty divokých prasat rovněž způsobují, že se zvířata častěji vydávají v honbě za potravou do stále větší blízkosti lidských obydlí.
"Za potravou docházejí i do měst. V Mladé Boleslavi to však zatím není tak masivní jako například v Ústí nad Labem, kde se divoká prasata pohybují po sídlištích," varuje Josef Novák z odboru životního prostředí magistrátu.