Obora Kralice už je letos nepřístupná (Horácké noviny)

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU
Pokud jste během prázdnin nestihli navštívit krásné přírodní prostředí Obory Kralice nad náměšťským zámkem, tak letos už to nestihnete. Do obory je povoleno vstupovat jen v červenci a v srpnu. Lov zvěře tam ale probíhá celoročně, takže vstup je jen na vlastní nebezpečí každého návštěvníka.

Vstup do obory je časově omezen z důvodu ochrany při kladení mláďat, odlovu daňčí zvěře a nebezpečí úrazu střelbou. Přesto pobyt v těchto místech dává návštěvníkovi pocítit něco z dávné mohutnosti a síly přírody, jak ji ve středověku znali naši předkové i zde, uprostřed Evropy.

Už před husity
Obora Kralice je velmi starý objekt a podle některých badatelů musela být založena již před husitskými válkami. Nedaleké městečko Mohelno má totiž ve znaku daňka od roku 1417. Tehdejší majitel, Petr z Mohelna, přívrženec krále Zikmunda, vyžádal, aby byl městečku udělen nový znak. Král svolil, aby městečko přijalo znak Petrův se sedícím daňkem ve středním zlatém poli. Dančí zvěř na Mohelno a náměšťské panství pravděpodobně dovezl Jan mladší z Meziříčí, který od roku 1377 vlastnil Náměšť a od roku 1398 také Mohelno. Pobýval velmi často na válečných výpravách v Lombardii v severozápadní Itálii a je možné, že dančí zvěř byla součástí jeho válečné kořisti. Nyní je obora režijní honitbou Lesní správy Náměšť.
Ten, kdo od parkoviště nad náměšťským zámkem zamíří cestou k blízké bráně Obory, si jistě kolem sebe všimne i některých ponechaných torz odumřelých stromů. Obora samotná je přírodní památka, kde se kvůli tesaříkům obrovským, páchníkům hnědým a dalším vzácným broukům ponechává rozpadající se dřevo. Zvláštní ochraně podléhá přes sedm set velmi starých dubů a habrů s obvodem kmene nad 300 cm.

Obora. Nyní vstup zakázán!
Návštěvník obory, jehož kroky v těchto dnech zastaví varovná cedule, může vzít zavděk alespoň procházkou strání pod lesní správou. Nedávno tam bylo vysazeno 238 sazenic lesních i okrasných dřevin, jako je lípa malolistá, dub zimní, jeřáb břek, habr obecný, javor klen, jírovec maďal a také některé druhy rododendronů. Část obnoveného parku sice už není v ochranném pásmu, ale přesto i tam lesníci citlivě ponechali některá torza stromových velikánů. Důvodem byl i fakt, že přímo v jedné ze zámeckých budov se vyskytují i chránění netopýři, kterým dutiny ve vykotlaných stromech v okolí také přijdou vhod.
Veškeré stavby, budovy a porosty kolem zámku tvořily promyšlený celek. Ostatně, i dnešní lesní správa má své sídlo na bývalém lesním úřadě. Haugwitzové ztvárňovali prostor kolem zámku k vlastnímu obrazu, snažili se kultivovat bližší i vzdálenější krajinu v jeho okolí. Estetické záměry přitom dokázali šlechtici skloubit s uvažováním dobrých hospodářů. Traduje se, že kaštany a žaludy z jírovců a dubů vysazených v nejbližším okolí zámku používali Haugwitzové jako krmení pro zvěř v kralické oboře.