Slavný hon před 295 lety u Nového Domu (Rakovnický deník)

Z HISTORIE

Nový Dům
Císař Karel VI. (vládl 1711 - 1740) neměl mužského potomka a tak trůn pro dceru Marii Terezii připravoval získáváním podpory šlechty, kterou navštěvoval zvláště při honech.
Na Křivoklátě se zachoval i Karlův lovecký kočár, který během honu táhli voli. Bylo to promyšlené. V tu dobu se v lesích pásával hovězí dobytek a lesní zvěř byla na voly zvyklá. Naopak koně větřila a prchala před nimi. Jeden slavný hon se v našem kraji uspořádal pro císařovu manželku Alžbětu Kristinu 26. června 1721 východně od Nového Domu. Hostitelem byl majitel panství Jan Josef Waldstein, předchůdce Fürstenberka. Protože to byl hon mimořádný, který v historii neměl obdoby, s přípravami se začalo už mnohem dříve.
Už 11. června se z bělečské lovecké zbrojnice do novodomského revíru dovezla plátna. Že to nebyla akce jen lokální, dosvědčuje to, že dva týdny před 26.6. se na stahování zvěře podílelo 24 koní a 80 lidí z Rakovníka, 151 osob bylo rekvírováno z panství krušovického, 14 koní z města Nové Strašecí. Císařovna 26. června přijela na Křivoklát v 10 hodin, když předtím přespala na kolešovickém zámku. Celá leč i výběh byly do daleka obstaveny plátny a sítěmi, aby zvěř nemohla unikat. Za zády císařovny a po její levé ruce byly za plátny rozestavěny vozy pro diváky. Ty ale nestačily. Lidé se tísnili i na stromech.
Štvanou zvěř do výběhu vháněli myslivci na koních na znamení lesních rohů.
Aby zvěř nevyrazila najednou, byl v plachtoví schován myslivec, který kladkostrojem plachtoví zadrhoval.
Císařovna seděla na vyvýšeném místě v křesle, obklopena svým dvorem.
Nabíječi jí podávali pušku za puškou. Panovníkova manželka chladnokrevně pobíjela vybíhající zvěř, která neměla šanci k úniku. Do sedmé hodiny večerní složila 138 kusů vysoké zvěře.
Křivoklátský archivář Rudolf Maxera vysvětlil, že zvěř byla stahována do místa honu vybranými základy paše a žíru, natlačována sem po dlouhou dobu z celého okolí, a zde nenápadně úžeji a úžeji uzavírána plátny a pachovými zradidly. Malá a pohyblivá, tehdy třicetiletá, císařovna Alžběta Kristina složením 138 kusů vytvořila lovecký rekord. Po honě dal postavit Jan Waldstein na místě výběhu zvěře sochu sv. Jana Nepomuckého a na rozcestí Lány - Křivoklát kapličku sv. Alžběty. Od té doby se také revíru východně od Nového Domu říká revír alžbětinský.
Císař Karel VI. byl milovníkem lovů, takže se v naší oblasti objevil ještě o dva roky později. V roce 1723 za pobytu císaře Karla VI. na Lánech byl hon pro hosta uspořádán u hájovny zvané dnes "U tří stolů". Je to luženské polesí a při honu zde bylo složeno 46 kusů vysoké. K přesnídávce byly prostřeny tři stoly - jeden pro panstvo, druhý pro myslivce a třetí pro honce. Z té doby pochází pojmenování hájovny. Za zmínku také stojí, že za vlády Karla VI. vypukl v roce 1713 v Čechách mor, zemřelo mnoho lidí, byla bída a prvně se začaly pěstovat a pojídat brambory.
A zcela nakonec o tom, co se stalo, že v Čechách jsme měli královnu - Marii Terezii. Je to proto, že císař Karel VI. měl celkem 4 děti, ale naživu zůstaly jen tři dcery. To vedlo císaře a českého krále k tomu, že prosadil roku 1713 pragmatickou sankci, podle které nastoupila na trůn žena. Byla to právě císařova prvorozená dcera Marie Terezie.