Obce mají povolení k ničení bobřích nor i hrází (Dobrý den s kurýrem)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Zlínské hejtmanství řeší stále víc žádostí o náhradu škod způsobených chráněným bobrem evropským
UHERSKOHRADIŠŤSKO
Chráněný bobr evropský už nemá na růžích ustláno ani ve Zlínském kraji. Hejtmanství totiž rozdává povolení na likvidaci bobřích nor, hradů a hrází. Zasahovat do přirozeného vývoje chráněného živočicha je možné, když řádění bobra ohrožuje majetek, bezpečnost a zdraví lidí nebo jinak narušuje veřejný zájem.
"Bobr osídluje řeky i malé vodní toky, odvodňovací či závlahové kanály i rybníky a vodní nádrže a způsobuje nemalé škody, ať už konzumací zemědělských plodin, kácením dřevin nebo podmáčením pozemků stavbou hrází," objasňuje "tažení" proti bobrovi Alan Urc, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje.
Bohaté neblahé zkušenosti mají s hlodavcem v Topolné, Jarošově nebo Březolupech, kde už osm let žije v obecním rybníku Hluboček z roku 1952, který je dominantou malebného koutu přírody zvaného Chrástka.
Kukla: Škody na vodárenských zařízeních jsou závažné
"Ještě než kraj vydal celoplošné rozhodnutí, využili jsme třikrát čtyřikrát možnosti výjimky a bobří hráze narušili. Jenže za pár dnů, někdy i hodin, byly zpátky," posteskl si Petr Kukla, starosta Březolup. Likvidaci bobřích hrází a hradů tudíž nepovažuje za řešení. Vždyť okolí rybníka se nenávratně mění... "A to samozřejmě člověk nevidí, co živočich způsobí pod vodou," dodává starosta.
Zlínský kraj každoročně řeší zvýšený počet žádostí o náhradu škody způsobené bobrem. Jenže o finanční náplast požádá jen zrnko obětí, současná platná legislativa totiž mnohé újmy hradit neumožňuje.
"Často jde přitom o závažné škody na majetku nebo o přímé ohrožení veřejného zdraví, bezpečnosti či jiného veřejného zájmu. Riziko vzniku je spojeno s budováním bobřích hrází a hradů," říká Urc. Zlínský kraj proto správcům vodních toků a staveb dal do ruky "zbraň" k boji s bobry.
"Škody opravdu hlásí jen málokdo, ze zákona je totiž možné žádat o náhradu jen při újmě na úrodě nebo dřevinách. A přitom mnohem závažnější jsou škody na vodárenských zařízeních," zdůraznil Kukla.
"Hlavním problémem je, že bobr nemá přirozeného predátora. Je potravou pouze medvědů a vlků, kteří jsou mimochodem také chránění a jen tak se v přírodě nepohybují," pokračuje Kukla, který se každopádně hodlá bobra zbavit nadobro. A možná se brzy dočká, o chráněné zvíře je totiž údajně zájem v Libereckém kraji. "Bobr patří do rezervací a národních parků, což je i názor expertů. Jen je třeba ještě přesvědčit zákonodárce. Vždyť revitalizace postižených území pak přijde na miliony," zdůraznil Kukla.
UHERSKOHRADIŠŤSKO
Chráněný bobr evropský už nemá na růžích ustláno ani ve Zlínském kraji. Hejtmanství totiž rozdává povolení na likvidaci bobřích nor, hradů a hrází. Zasahovat do přirozeného vývoje chráněného živočicha je možné, když řádění bobra ohrožuje majetek, bezpečnost a zdraví lidí nebo jinak narušuje veřejný zájem.
"Bobr osídluje řeky i malé vodní toky, odvodňovací či závlahové kanály i rybníky a vodní nádrže a způsobuje nemalé škody, ať už konzumací zemědělských plodin, kácením dřevin nebo podmáčením pozemků stavbou hrází," objasňuje "tažení" proti bobrovi Alan Urc, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje.
Bohaté neblahé zkušenosti mají s hlodavcem v Topolné, Jarošově nebo Březolupech, kde už osm let žije v obecním rybníku Hluboček z roku 1952, který je dominantou malebného koutu přírody zvaného Chrástka.
Kukla: Škody na vodárenských zařízeních jsou závažné
"Ještě než kraj vydal celoplošné rozhodnutí, využili jsme třikrát čtyřikrát možnosti výjimky a bobří hráze narušili. Jenže za pár dnů, někdy i hodin, byly zpátky," posteskl si Petr Kukla, starosta Březolup. Likvidaci bobřích hrází a hradů tudíž nepovažuje za řešení. Vždyť okolí rybníka se nenávratně mění... "A to samozřejmě člověk nevidí, co živočich způsobí pod vodou," dodává starosta.
Zlínský kraj každoročně řeší zvýšený počet žádostí o náhradu škody způsobené bobrem. Jenže o finanční náplast požádá jen zrnko obětí, současná platná legislativa totiž mnohé újmy hradit neumožňuje.
"Často jde přitom o závažné škody na majetku nebo o přímé ohrožení veřejného zdraví, bezpečnosti či jiného veřejného zájmu. Riziko vzniku je spojeno s budováním bobřích hrází a hradů," říká Urc. Zlínský kraj proto správcům vodních toků a staveb dal do ruky "zbraň" k boji s bobry.
"Škody opravdu hlásí jen málokdo, ze zákona je totiž možné žádat o náhradu jen při újmě na úrodě nebo dřevinách. A přitom mnohem závažnější jsou škody na vodárenských zařízeních," zdůraznil Kukla.
"Hlavním problémem je, že bobr nemá přirozeného predátora. Je potravou pouze medvědů a vlků, kteří jsou mimochodem také chránění a jen tak se v přírodě nepohybují," pokračuje Kukla, který se každopádně hodlá bobra zbavit nadobro. A možná se brzy dočká, o chráněné zvíře je totiž údajně zájem v Libereckém kraji. "Bobr patří do rezervací a národních parků, což je i názor expertů. Jen je třeba ještě přesvědčit zákonodárce. Vždyť revitalizace postižených území pak přijde na miliony," zdůraznil Kukla.