Výstava: ekosystémový inženýr bobr evropský (Naše Valašsko)

Valašské Meziříčí
Bobr evropský (Castor fiber) je po kapybaře největší známý žijící hlodavec na světě. Příhodně se mu přezdívá ekosystémový inženýr, protože dokáže měnit ráz krajiny k obrazu svému.
Mnohdy ale jinak, než si člověk přeje. Tak může způsobovat škody na majetku.
Populace bobra byla intenzivním lovem redukována, až byl v Evropě a na území ČR zcela vyhuben. Docházelo k tomu postupně a z několika důvodů. Prvním byl lov bobra pro maso a kožešinu. Po příchodu křesťanství bylo maso z bobra považováno za postní jídlo, stejně jako v případě ryb a jiných vodních živočichů.
Důležitou součástí úlovku byly mazové žlázy, které se používaly při horečnatých onemocněních, protože obsahují kyselinu salicylovou, kterou obsahuje hlavní složka bobří potravy, vrba. Stejná účinná látka je i v protihorečnatém léku Acylpyrinu.
V pozdějším období převažovaly důvody ekonomického rázu jako narušování hrází rybníků a znehodnocování dřeva. Po vyhubení bobra na našem území (r. 1730) byla o pár let později snaha o jeho navrácení do české přírody. To se sice povedlo, ale bobr se nepolepšil, a tak byl z důvodů působení rozsáhlých škod opět loven do posledního kusu.
Dnes se u nás bobři znova vyskytují díky reintrodukci (tj. úmyslnému vypuštění odchycených nebo v zajetí odchovaných jedinců určitého druhu zpět do volné přírody) do Litovelského Pomoraví i jeho šíření ze zbývajících populací v Evropě. A i dnes působí škody!
Je však nutné se zamyslet proč. Jedním z důvodů může být nedostatek přirozených predátorů, kterými mohou být vlci, medvědi a rysi. Tyto velké šelmy potkal na našem území podobný osud. Jejich populace byly také kriticky zredukovány kvůli konfliktu zájmů s člověkem. V České republice patří bobr mezi zákonem chráněné druhy. Na bobra, velké šelmy, kormorána velkého, vydru říční a losa evropského se vztahuje zákon 115/2000 sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.
Bobr působí čtyři typy škod: narušuje rybniční a říční hráze, způsobuje zatápění pozemků, okusuje dřeviny a spásá zemědělské plodiny. Umí však být i užitečný - pomáhá zadržovat vodu v krajině, tvoří cenné vodní biotopy, na něž je vázána řada dalších ohrožených druhů rostlin i živočichů.
Vody v české krajině nezadržitelně ubývá a "inženýr" bobr jako by si toho byl vědom.
Proto je důležité zachovat populace bobra v místech, kde jeho činnost výrazně nenarušuje činnost člověka. Program péče Agentury ochrany přírody a krajiny navrhl opatření, které dělí území ČR do tří zón (A, B, C). V zóně A má být zajištěna životaschopná, na migraci nezávislá populace, v zóně B má být zajištěno, aby aktivity bobrů výrazně neovlivňovaly lidskou činnost, a v zóně C je bobr s ohledem na rizika škod aktivně eliminován. Kompromisem mezi lidmi a bobry může být i tzv. klamač bobrů, který byl v ČR poprvé instalován v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2012. Jedná se zařízení sloužící k potlačení přirozeného pudu bobra zvyšovat hladinu vody. Konstrukce slouží k oplocení zúženého místa s proudící vodou v dostatečné vzdálenosti tak, aby bobr neucítil proud a neměl potřebu stavět hráz. Nemusíme tedy hned brát do rukou vidle! Poučme se z předchozích chyb a naučme se s bobry žít. O životě vyder, bobrů a dalších zvířat žijících ve vodě a jejím okolí se více dozvíte na komiksové výstavě Čus vydrus! v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. K vidění je denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin do neděle 24. září.