Srnčatům hrozí poranění (Jindřichohradecký deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Třeboň
Prázdniny v plném proudu a začínající žně. Příroda plná mláďat, ale i houbařů a borůvkářů. "Často se v těchto dnech stává, že lidé v přírodě najdou zdánlivě opuštěné mládě. Pokud není nijak viditelně zraněné, neměli by si jej raději všímat. Například k srnčatům nebo zajíčkům přichází matka pouze na kojení, takže případy, kdy jsou skutečně opuštěné,když třeba přejede srnu auto, jsou výjimečné," uvedla vedoucí Záchranné stanice pro zraněné a handicapované živočichy v Třeboni Marie Kameníková.
Na zdravé srnče nebo zajíčka by neměli lidé vůbec sahat, protože by pak nemělo šanci v přírodě přežít. Po narození totiž nemají pach, aby je predátor nenašel. "Když ale uvidí zraněné, třeba posekané zvíře, měli by zavolat nás, záchrannou stanici, nebo veterináře či myslivecké sdružení a nejprve se po telefonu poradit," vysvětlila Kameníková. Pokud by však bylo hodně zraněné a čas by hrál při záchraně velkou roli, tak je doporučuje vzít k sobě, napojit a dopravit k veterináři. Mláďatům odborníci doporučují podávat kozí mléko, protože kravské jim způsobuje problémy při trávení.
Do třeboňské záchranné stanice mohou lidé přivést nebo hlásit zvířata a živočichy nejen z Třeboňska, ale i z Jindřichohradecka a Novobystřicka. Pracovníkům stanice chodí pomáhat i členové třeboňského přírodovědného kroužku Volavky.
"Vždycky beru rád děti sebou, aby měly možnost vidět, třeba jak se krmí netopýr, nebo jak se mají postarat o zvíře a také pomáháme kroužkovat ptáky," uvedl vedoucí Volavek Václav Bartuška. Některé z dětí docházejí do stanice celoročně pomáhat například s krmením. Přestávku obvykle mívají pouze o prázdninách. "Právě teď tu máme křovinořezem posekaného srnečka. měl skalpovaná záda a tržné ranky na noze, ale už je v pořádku amá se ksvětu," svěřila Kameníková.
Do volné přírody se však už nevrátí, protože byl dva až tři dny starý,když se jim dostal do péče a už je zvyklý na člověka. Další pacientkou je například i necelý týden stará srnečka, kterou pokousali psi. Po přeléčení antibiotiky je už však zdravá. Patří mezi ně ale i ptáci, zejména dravci, kteří mají popálená křídla a protilehlou nohu od elektrického vedení. Jejich zranění jim však poté působí trvalý handicap.
V pondělí však například vypouštěli v Suchdole nad Lužnicí na tušťskou pískárnu vyléčenou labuť. Tu jim kvůli poraněné noze od rybářského háčku před časem pomohli odchytit suchdolští hasiči.
Prázdniny v plném proudu a začínající žně. Příroda plná mláďat, ale i houbařů a borůvkářů. "Často se v těchto dnech stává, že lidé v přírodě najdou zdánlivě opuštěné mládě. Pokud není nijak viditelně zraněné, neměli by si jej raději všímat. Například k srnčatům nebo zajíčkům přichází matka pouze na kojení, takže případy, kdy jsou skutečně opuštěné,když třeba přejede srnu auto, jsou výjimečné," uvedla vedoucí Záchranné stanice pro zraněné a handicapované živočichy v Třeboni Marie Kameníková.
Na zdravé srnče nebo zajíčka by neměli lidé vůbec sahat, protože by pak nemělo šanci v přírodě přežít. Po narození totiž nemají pach, aby je predátor nenašel. "Když ale uvidí zraněné, třeba posekané zvíře, měli by zavolat nás, záchrannou stanici, nebo veterináře či myslivecké sdružení a nejprve se po telefonu poradit," vysvětlila Kameníková. Pokud by však bylo hodně zraněné a čas by hrál při záchraně velkou roli, tak je doporučuje vzít k sobě, napojit a dopravit k veterináři. Mláďatům odborníci doporučují podávat kozí mléko, protože kravské jim způsobuje problémy při trávení.
Do třeboňské záchranné stanice mohou lidé přivést nebo hlásit zvířata a živočichy nejen z Třeboňska, ale i z Jindřichohradecka a Novobystřicka. Pracovníkům stanice chodí pomáhat i členové třeboňského přírodovědného kroužku Volavky.
"Vždycky beru rád děti sebou, aby měly možnost vidět, třeba jak se krmí netopýr, nebo jak se mají postarat o zvíře a také pomáháme kroužkovat ptáky," uvedl vedoucí Volavek Václav Bartuška. Některé z dětí docházejí do stanice celoročně pomáhat například s krmením. Přestávku obvykle mívají pouze o prázdninách. "Právě teď tu máme křovinořezem posekaného srnečka. měl skalpovaná záda a tržné ranky na noze, ale už je v pořádku amá se ksvětu," svěřila Kameníková.
Do volné přírody se však už nevrátí, protože byl dva až tři dny starý,když se jim dostal do péče a už je zvyklý na člověka. Další pacientkou je například i necelý týden stará srnečka, kterou pokousali psi. Po přeléčení antibiotiky je už však zdravá. Patří mezi ně ale i ptáci, zejména dravci, kteří mají popálená křídla a protilehlou nohu od elektrického vedení. Jejich zranění jim však poté působí trvalý handicap.
V pondělí však například vypouštěli v Suchdole nad Lužnicí na tušťskou pískárnu vyléčenou labuť. Tu jim kvůli poraněné noze od rybářského háčku před časem pomohli odchytit suchdolští hasiči.