Chodíte do lesa krmit zvířata? A víte, jak správně na to? (sokolovsky.denik.cz)

Karlovarský kraj
Zvěř se v lese nekrmí, nejsou to domácí zvířata, ale pouze přikrmuje
 
"Procházka do lesa za krmením zvířátek je oblíbená činnost mnoha lidí i rodin. Přinášejí ovoce, zeleninu nebo pečivo. Mnohé z toho ale může zvířatům víc ublížit než pomoct. Jak mohu pomoct nakrmit zvířata?
Co jim mohu donést? S výběrem nám poradí Josef Jedlička z Okresního mysliveckého spolku v Karlových Varech.
Opravdu mohu nevhodným výběrem krmiva zvířatům ublížit? Ano, i když se to zdá být divné, špatným krmivem můžeme nejen přispět k devastaci lesních porostů, ale také ublížit zvěři, v horším případě ji i zabít.
Co tedy mohu přinést? Než vyrazíte do lesa, zkontrolujte si, zda jste měli laskominy vhodně uskladněny a v jaké jsou kondici. Nosit můžeme všechny trávy a byliny, včetně letorostů keřů, zakonzervovaných sušením. Jedná se tedy o seno, senáž, sušené maliní ve svazcích a podobně. To je nejpřirozenější potrava pro volně žijící zvěř. Seno je možné předkládat jak do krmelců, tak volně na zem, odkud ho zvěř ráda bere. Nevadí jí ani vlhké a promoklé seno, jen musíme dávat pozor na zaplísnění. Kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice, hrách, to jsou krmiva jaderná. Jedná se o velmi vhodné doplňkové krmivo, jen je potřeba ctít pár pravidel. Z obilí je pro přikrmování vhodný pouze oves!

Ostatní druhy obilí způsobují zvěři nadýmání a jsou naprosto nevhodné, což bohužel málo lidí ví. Dále je třeba upozornit na to, v oblasti, kde se vyskytuje zvěř dančí, nesmí se předkládat naráz větší množství kaštanů. Obsahují totiž velké množství saponinových látek, které působí na trávení zvěře negativně, při nadměrném množství dokonce i toxicky. Daňci jsou velice hltaví a umí spořádat opravdu velké množství potravy, což může v případě kaštanů vést až k jejich úhynu. Jako ideální množství bych v tomto případě viděl tak maximálně tři až pět kilogramů kaštanů denně.
Ostatní jadrná krmiva předkládáme v libovolném množství. Zkrátka je nejlepší dávat tolik, aby to zvěř spotřebovala řekněme během pěti dnů až jednoho týdne. Z dužnatých krmiv nosíme ovoce a zeleninu. Velmi vhodná jsou jablka a hrušky, ale nemusíme se bát ani švestek a špendlíků. Ze zeleniny je nejlepší mrkev, brambor a řepa, nicméně zvěř ráda bere veškerou zeleninu.
U těchto krmiv se nemusíme bát hniloby, která zvěři ve větší míře neublíží. Velice vhodné jsou také jeřabiny, které je nejlepší předkládat až v předjaří, neboť zvěři usnadňují přechod na zelenou potravu. Stále častěji lidé suší pečivo, na malé kousky rozkrájený chléb a rohlíky, které následně dávají do krmelců. Zvěř pečivo bere ráda, ale zde je potřeba důsledně dbát na některá pravidla.
Pečivo musí být naprosto suché. Nepodávat vcelku mimo krmeliště pro divoká prasata. V žádném případě nedávejte zvěři pečivo s jakoukoli náplní nebo plesnivé pečivo! Taktéž je potřeba ho předkládat až když mrzne a neočekáváme oblevu. Velice rychle do sebe totiž natáhne okolní vlhkost a po požití zvěři způsobuje poruchy trávení a průjmy. Taková zvěř rychle zeslábne a často hyne. Nejlepší je předkládat ho v malém množství a častěji. Jako poslední, předkládání soli pro zvěř je důležité po celý rok. Zvěři lze předkládat jak sůl kamennou, která se dá zakoupit v chovatelských potřebách, tak solnou pastu.
Kdy je vhodná doba začít chodit do lesa krmit zvířata? Příchodem zimy pro lesní zvěř nastává období strádání. A s ní i čas, kdy se lidé snaží zvěři přilepšit něčím, jak se říká, na zub. Přikrmování zvěře není pouze otázkou zimních měsíců. Začínáme s ním už koncem měsíce září.
Kam mám příkrm dát? Pro přikrmování využijte krmelce, které jsou postavené ve vhodných oblastech, kde je klid a dostatek úkrytu, daleko od silnic. Ať už dáváte krmení do krmelců nebo na holou zem, mělo by být samozřejmostí po skončení přikrmování místo vydezinfikovat.