Myslivce v celé Evropě trápí přemnožená černá zvěř (Zpravodajství ČTK)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Zatímco před 30 lety lovili čeští myslivci v průměru 30.000 divočáků ročně, v posledních letech se jejich odstřel pohybuje kolem 100.000 kusů. Po dvou následujících mírných zimách se stavy černé zvěře mohou ještě více zvýšit, řekl ČTK na lesnickém veletrhu Silva Regina v Brně jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka.
Divoká prasata jsou podle něj velice vitální a inteligentní zvěř, jež se dokonale přizpůsobuje veškerým podmínkám, které člověk dokáže vytvořit. V Evropě se stavy černé zvěře zvýšily především změnou zemědělského hospodaření. Už na počátku května divočáci vycházejí z lesů do obrovských lánů řepky, poté se přesunou do porostů pšenice. Své putování po polích končí v kukuřici, kde vydrží až do začátku prosince.
"Z těchto důvodů je černá zvěř téměř nelovitelná. Pouze žere, dělá škody na zemědělských kulturách a rozmnožuje se geometrickou řadou. Zatímco dříve vrhala jedna bachyně kolem tří selat, nyní už činí průměr šest jedinců a v kvalitních a příznivých letech má dokonce i 12 selat. Ta se rodí na jaře v dubnu a už na podzim má další mladé," řekl Kostečka.
Lov černé zvěře je navíc velice složitý, neboť jde o noční zvíře. Myslivci, i když prasata vyjdou z úkrytu, smí používat pouze zbraně s klasickou optikou, použití techniky nočního vidění je zakázáno. Prakticky se tak zvěř dá střílet pouze tři dny před a tři dny po úplňku, dodal Kostečka. Prasat neustále přibývá. O vitalitě těchto zvířat prý svědčí i to, že se za několik posledních let rozšířila z jižní části Skandinávie až k polárnímu kruhu.
Divoká prasata jsou podle něj velice vitální a inteligentní zvěř, jež se dokonale přizpůsobuje veškerým podmínkám, které člověk dokáže vytvořit. V Evropě se stavy černé zvěře zvýšily především změnou zemědělského hospodaření. Už na počátku května divočáci vycházejí z lesů do obrovských lánů řepky, poté se přesunou do porostů pšenice. Své putování po polích končí v kukuřici, kde vydrží až do začátku prosince.
"Z těchto důvodů je černá zvěř téměř nelovitelná. Pouze žere, dělá škody na zemědělských kulturách a rozmnožuje se geometrickou řadou. Zatímco dříve vrhala jedna bachyně kolem tří selat, nyní už činí průměr šest jedinců a v kvalitních a příznivých letech má dokonce i 12 selat. Ta se rodí na jaře v dubnu a už na podzim má další mladé," řekl Kostečka.
Lov černé zvěře je navíc velice složitý, neboť jde o noční zvíře. Myslivci, i když prasata vyjdou z úkrytu, smí používat pouze zbraně s klasickou optikou, použití techniky nočního vidění je zakázáno. Prakticky se tak zvěř dá střílet pouze tři dny před a tři dny po úplňku, dodal Kostečka. Prasat neustále přibývá. O vitalitě těchto zvířat prý svědčí i to, že se za několik posledních let rozšířila z jižní části Skandinávie až k polárnímu kruhu.